Listopad 2013

prostředí

30. listopadu 2013 v 23:27 | LucieT |  text
Po hrubém náčrtu příběhové linie (,která je schválena prvním zkušebním čtenářem) a věcí na tuto linii pověšených, dala jsem se do průzkumu prostředí. Byl to především čas strávený na tumblr-u, při hledání přibližných obrazů, které jsem si představovala při sepisování scénáře. Byla to zábava. Především proto, že na konci práce jsem se divila jejímu výsledku. Je mi známé, že vše co člověk dělá je víceméně jeho autoportrétem, ale netušila jsem, jak moc.
Proč jsem to vlastně dělala? Pro nalazení atmosféry, kterou by se to mělo ubírat. Abych sama věděla, kterým směrem mám napínat svá studijní úsilí. Pro informaci, jak to vše uložit na papír. A pro položení základních kamenů onoho prostředí. (A taky mě začalo zase bavit psát)

výsledek mého hledání (jehož obrazové materiály výjimečně nevlastním a odkazuji tímto na tumblr.com, kde jsem je vše posbírala) :

mihnutá

29. listopadu 2013 v 19:26 | LucieT |  obraz
Po článku o scénáři jsem se vrhla na slohové ztvárnění, které stále není ideální. Dohromady ho čeká ještě spousta úprav a přepisování, proto jsem se v přestávkách vrhla na pilování postav, které se v příběhu jen mihnou (a taky proto, že mě méně užitečná práce nenapadla). Je ironií, že pilování postav má tak hrubé a náčrtové vzezření...
A mimochodem, před vaší zpětnou vazbou jsem netušila, kolik lidí trpí syndromem nedokončeného díla, jako já. Tak vám všem přeji příjemné dokončení šťastných konců.

scénář

25. listopadu 2013 v 20:48 | LucieT |  text
Pořád (a tím myslím dobu několika let) jsem si říkala, co vlastně chci dělat. Jak by to mělo vypadat, co by to mělo mít, jaký by to mohlo mít vliv na lidi a na mou osobu. Kolik mě to bude stát sil, času a peněz. Přemýšlela jsem, jestli to bude originální a zda si to najde svoje diváky. Domýšlela jsem si, jestli se tomu časem neodcizím a nebudu s tím souhlasit. Představovala jsem si místa, která bych díky tomu objevila...
Tohle a mnohé další se ráčilo neustále převracet v mojí hlavě, než mi došlo, že ze všeho nejdřív bych s tím něčím měla především začít. Jinak, že se k praktickým věcím nikdy nedostanu.
Tahle problematika se vztahuje na spoustu mých záležitostí. Při pouhé představě určité záležitosti si kolem ní vytvořím rozsáhlou síť možných a pravděpodobných, nicméně neexistujících problémů. Teď ale mluvím o komiksu.
Od chvíle, co jsem dočetla "Jak rozumět komiksu" (což mimochodem doporučuju), jsem si byla jistá, že něco takového rozhodně vytvořit chci. Nedokázala jsem si ale představit nic jiného než výše zmíněné problémy a okolní záležitosti.
Dlouhou dobu jsem na komiksový příběh střádala potřebné součásti. Byly to kresebné zkušenosti, zzbytečně rozsáhlá škála postav a charakterů, spoustu neekologicky nedopsaných sešitů s náčrtem nových světů.
Teprve dnes jsem se bez odkladů pustila do jedné z nejpodstatnějších prací. Do vymýšlení zápletky a sepisování jakéhosi scénáře. Vybrala jsem si jednodušší a časově méně rozsáhlou příběhovou linii, kterou jsem kdysi přisoudila postavičkám Hedvice a Faunovi.

Když jsem se při kontrole textu ptámsama sebe, proč to sem vlastně vůbec píšu, odpovídám si, že je to dělení se o zkušenosti (a sobecké zaznamenání tvůrčího procesu).

mumlající autor

24. listopadu 2013 v 15:10 | LucieT |  obraz
který je mi v tuto chvíli velmi podobný množstvím sebevědomí při prezentaci vlastní tvorby...


mikinová

21. listopadu 2013 v 20:13 | LucieT |  obraz
stará známá v novém prostředí a původní mikině.
při cestách autobusem si totiž představuju všechny ty vesmířany a múzy a poťouchlíky, co sem kdy kreslila a říkám si, co asi teď dělají. Poslední cesta autobusem byla tak nějak nostalgická, a stejně tak nostalgický je i následující výtvor. Jinak přeji krásný čtvrtek.

o šále

17. listopadu 2013 v 17:44 | LucieT |  obraz
cosi malého, nakresleného do starého skicáku.


draci

12. listopadu 2013 v 20:58 | LucieT |  obraz
Jako připomínka toho, že jsem letos zapomněla draky pouštět, a že bych jim chtěla věnovat krátký kreslený příběh... snad na to dojde, při všem tom školním shonu.


něco malého

11. listopadu 2013 v 19:17 | LucieT |  obraz
a rozcuchaného, co jsem nebyla schopna dotáhnout ke konci, který jsem si původně představovala... Nu což.


o jméně

10. listopadu 2013 v 14:55 | LucieT |  text
Prve chci moc poděkovat za odezvu na otázku přezdívky.
Po návrhu Somni(jehož významu se necícíh hodna). jsem se pustila do luštění přesmyček a šifer jmen z celého mrakoatlasového vesmíru a pak i mimo něj. Byla to celonoční slovní zábava, plná počítání písmen a skoků z anglického jazyka do toho českého, a zase zpět. Strávila jsem nad tím spoustu času. Výsledkem mi byl štos popsaných a proškrtaných papírů, po nichž jsem věděla, že zůstanu tam, kde jsem začala. U Lucie.
Je to moje jméno a sedí mi nejlépe. A jelikož to všechno přezdívkové bláznění bylo především proto, že jméno Lucie je na blogu.cz frekventovanější, než by přehlednost snesla, doplňuji jméno velkým Té na konci. Je to zkrácení mého celého jména, kterým se bezděky podepisuji už léta na všechny obrázky. Takže to je pro mě nejpřirozenější výsledek celé té cesty za jménem.

kolážová kresba

7. listopadu 2013 v 22:16 | Lucie |  obraz
Pod vlivem poslední písničky, která se ráčila stihnout přehrát, než mi se mi vybil přehrávač, a pod vlivem papírové nálady a celkové podzimní euforie, jsem splácala ještě jednu kolážovitou věc.